Výběr obrazu

O obraz „Šaty malované na tělo“ od Milana Knížáká, jsem prvně opřel svůj zrak před několika lety a jedné z autorových výstav. Zde jsem se také poprvé seznámil s Knížákovou spřízněností se komunitou Fluxus, kterou jsem předtím znal spíše díky hudebním počinum Johna Cage a Dicka Higginse, i přesto mi Knížákova vystavená díla, a zvláště pak dílo zde zmíněné, přišla něčím “fluxusoidní”.

Pro doplnění kontextu by také bylo vhodné dodat, že vybraný obraz „Šaty malované na tělo“, je součástí stejnojmenného cyklu „Šaty malované na tělo“ ve kterém autor pracuje se stejným obrysem postavy postupně několika různými způsoby.

Náhled na další Knížákovu tvorbu najdete na stránkách webové galerie.

Formální popis

Při prvním pohledu divákuv zrak spočine na nejvyšším, trochu osamoceném, bodu obrazu, odkuk pak pohled dívákuk stéká dolů a odhaluje tak, pouze částečně vyznačenou, siluetu lidské postavy.

Černobílé ztvárnění obraz nechává nekomplikovaným, což na jednu stranu vytváří jasný předěl mezi “malovanými šaty” a chybějícím tělem, které splívá do pozadí.

Jednotlivé černé oblasti jsou podle mého názoru umyslně rozmýstěný asymetricky, aby lépe pokryly postavu, kterou samu o sobě vnímáme jako vertikálně symetrickou.

Obraz působý na první pohled velmi staticky, přitom ale svou povahou pohyb zcela nevylučuje. Svou nejednoznačností dílo ukazuje postavu člověka, aniž by o ní poskytl jakékoliv další informace. Zároveň je ale výsledek mnohem zajímvější, než typické zjednodušené vyobrazení člověka jako stickmana.

Májí-li být na plátně (resp.: dřevěné desce) šaty, pak tyto šaty nezakrývají intimní partie. Obraz tedy reprezentuje oděv, který člověka nechává nahým a není tedy oděvem, na figurýně, která není vidět. Po přečtení předchozích řádků, vám musí být zcela jasné nejen to, že mi zustává autorův úmysl s tímto dílem skrytý, ale možná i to, že vlastně sám nevím co si o díle myslet, a to možná ještě více než přetím, než jsem se o něm jal psáti.